Návod na výsadbu

Návod na výsadbu keřů a rozvržení živého plotu

Doporučujeme následující postup zejména s ohledem na co nejmenší časovou náročnost údržby a přirozený vzhled keřů. Rozestupy doporučujeme dle naší filosofie co nejdelší, aby keře mohly vytvořit svůj typický vzhled. Zkuste jiný pohled než prosazují supermarkety a zahradnické firmy, aby měly co prodávat – donekonečna hnojit , stříkat, střihat...

Rozvržení výsadby

• keře vytváří strukturu zahrady, takže prvně doporučujeme žádně promyslet rozvržení výsadby. Cílem je aby jste nevytvořili jen lem okolo zahrady, ale využili příležitost k vytvoření romantických zákoutí, rozdělení částí zahrady a hlavně vytvoření romantiky :). 
• rozmístění výsadby v přírodě je dílem náhody, jako když letí pták a upustí semínko ze zadní části :) 
• čas pro trochu kreativity :) jak by to mohlo vypadat kdybych to dělal podle sebe? kolik místa chci nechat zarůst keři a kolik chci sekat trávu? kde by mohla vzniknout romantika, zákoutí s lavičkou? kde nechám průhled? kde chci zabránit pohledu např. na kompost nebo popelnici? 
• Rozhodněte se zda budete vysazovat v jedné řadě nebo ve dvou řadách, ve skupinkách nebo kde vytvoříte z keřů zákoutí, které poskytne kouzlo tajemného. 
• Dvě řady dají živému plotu plastickou strukturu a bude působit velmi hustě a přirozeně.  Výsadbu ve dvou řadách dle plánku B ) tzv. do trojsponu ( rovnostranného trojúhelníku ) zvolte vždy pokud chcete rychleji zabránit průhledům. Spotřebujete tak více místa, ale každý metr čtvereční kde nebudete v budoucnu muset sekat trávu se počítá:)

Rozestupy

• Rozestupy určete podle dostupného prostoru a jak rychle a důkladně chcete zabránit průhledům. Jedná se vždy o kompromis, neexistuje jediná správná odpověď, naopak každý rozestup je správně:). V přírodě a přírodních zahradách není nic podle pravítka, často je to podle toho kde ptáček "upustil" semínko, zkuste tedy nedělat trozestupy vždy stejné = je to přirozenější. Vzhledem k tomu že většina našich keřů dorůstá v dospělosti šířky alespoň 1,5-2 m doporučujeme obecně rozestup 1m. Výhodou je že pokud nějaký keř uschne, bude mezera relativně brzy zaplněna, relativně brzy získáte oddělující strukturu. Nevýhoda je vyšší cena a že jednotlivé druhy tolik nevyniknou, vhodné je tak sázet vždy více kusů od druhu. Druhy větší (nebo kterým se bude na místě dařit) přerostou ty méně šťastné kterým zbyde úloha podrostu - jako v přírodě. Nebo samozřejmě můžete až se keře rozrostou zasáhnout a překážející keře přesadit, příliš velké stříhat či zmlazovat = nemá smysl rostliny plánovat na centimetry, oni si stejně porostou jak jim podmínky a vaše karma umožní.  Ale kdo má hodně místa může sázet i po 1,5m i více, naopak kdo chce zabránit větrům nechť sází po 50cm. Čím víc místa keř má, tím lépe může rozvinout svůj typický vzhled. Vznikne tak přirozeně působící a volně rostoucí živý plot s pestrou strukturou, který se hodí do naší krajiny a nepůsobí jako Berlínská zeď. 
  
  

• Pokud si přejeme rychle neprostupný živý plot, použijeme trojspon a můžeme odstup snížit i například na 50-70 cm, a více kusů od jednoho druhu aby se neztratili mezi ostatními v řadě. 
• Vzdálenost od plotu doporučujeme minimálně 1 metr optimálně 1,5m a konzultaci záměru se sousedem - jde o to, aby jste se dostali k plotu a odtud mohli větve zastřihnout. Individuálně je nutné posoudit jak by mohly sousedskému soužití škodit veliké keře jako jsou líska, jeřáb či střemcha které dorostou v dospělosti 5 a více metrů, sousedi každopádně mohou napadnout přílišné zastínění.
• Odstup od plotu nebo sousedního pozemku reguluje občanský zákoník zcela nepřesně a zatím nikdo neví jestli toto ustanovení platí i pro keře a střihané živé ploty nebo opravdu jen pro stromy: "Nestanoví-li jiný právní předpis nebo neplyne-li z místních zvyklostí něco jiného, platí pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m". To by znamenalo že se tůje musí vysazovat ve vzdálenosti od plotu min 3m protože se jedná o stromy, ale lísku (každopádně keř) vysokou 5-7m můžete vysadit ihned na hranici :(
  
  

• Pravítko nebo vlnovka??
  
  Zvlněné linie jsou přirozené a uklidňující, pokuste se řady keřů alespoň trochu zvlnit. Nic v přírodě není podle pravítka... 
  
  
• Tip zahradního designérství:  vytvoření efektu tajemného zákoutí - dle třetího sloupku na obrázku.  Každá zahrada by měla mít kouzlo, kouzelné je objevovat tajemství, které se skrývá za nějakou překážkou. Zahrada kterou přehlédnete najednou je dlouhodobě nudná.
  Přidáním vysokých trvalek či dalšího solitérního keře před živý plot docílíte toho, že živý plot z mnoha úhlů nebude přehlédnutelný najednou a vznikne tím pocit že za solitérou je nějaký skrytý prostor který láká k objevení či posezení v klidu.  
   
• Před keře doporučujeme výsadbu trvalek  ( trvalkového lemu ). Napodobíme tak přirozenou skladbu rostlinných pater – louka, keře, stromy. 

Návod na výsadbu keřů

• Naplánujte si výsadbu zejména na jaře co nejrychleji po dodání a dávejte pozor, aby kořeny nevysušovalo slunce, vítr atd.  Ideální je mít počasí pro keře a ne lidi :) Zataženo, mlhavo, a chladno bez větru je pro kořeny ideální. Přesto na kořeny dávejte pozor, může např. začít foukat vítr.  Slunce a vítr mohou kořeny rychle vysušit. V takovém případě je nutné kořeny chránit - např. mít sazenice v dodaném pytli, ve vodě, přikryté plachtou a pod. 
  
  
• Při sázení mějte sazenice v dodaném pytli ( kýbli nebo přikryté kořeny plachtou či podobně chráněné) -  kořeny jsou totiž zvyklé být zakryté v matičce zemi :) Jinak by za suchého počasí mohly rychle oschnout a tím utrpět. 
  
  
• Půda nesmí být prozmrzlá do hloubky, ale námraza na povrchu nevadí - naopak půda je při teplotách blízkých nule krásně sypká.
• Sazenice dejte před výsadbou nasát vodu. 1-2 hodiny postačí.
  
  
• Vřele doporučujeme rýče Fiskars které také používáme, které práci výrazně usnadní. Typ 131410 a podobně, nejlevnější typ nedoporučujeme je moc tenký.

Být či nebýt, stříhat či nestříhat?? Věčná otázka...

Nyní máte jedinečnou šanci se osvobodit od bezmyšlenkovitého střihání, střihání a tvarování... Je zatím jen lidská pýcha „ poručit větru, dešti “.  Střihat se totiž nemusí, všechny rostliny mají v sobě inteligentní plán jak růst a rozhodně k vytvoření koruny nepotřebují člověka s nůžkami či pilkou. Nyní můžete dopřát keřům i sobě Svobodu. ( Jaroslav Svoboda je uznávaná permakulturní veličina která střihu také nefandí)


My doporučujeme silný řez při výsadbě (na 1/2 až 1/3 velikosti )  pokud :

• nemáte možnost sazenice první rok zalévat ( prvně zakoření a až potom vyřenou nové listy )
• nechce se vám zalévat 
• chcete dosáhnout rychlé zahuštění keře,  a to z jara a jen jednou 1 až 3 roky po výsadbě, potom již nechte nůžky odpočívat.  Zastřižením po výsadbě o 1/3 až 1/2 se keř zahustí, protože z každého výhonu většinou vyrazí 2 až 3 nové. Pokud má keř více výhonů zastřihněte je přibližně ve stejné výšce. Pokud vysazujete na podzim okamžitě řešte jen příliš dlouhé a ohýbající se výhony, nejlépe počkejte se silným řezem do předjaří, které je nejvhodnější termín pro řez. Mírným zastřižením hlavních kořenů podpoříte tvorbu nových důležitých vlásečnicových kořínků. 90% keřů se do 3 let začně zahušťovat samo!
• Pro zahuštění můžete stříhat i v dalších letech, ale výrazně tím zbrzdíte růst do výšky. Doporučujeme tedy raději několik let vynechat, keř prvně zesílí a o to silněji vyrazí, jakmile ho zase zakrátíte. 
• zmlazování / kopicování (pařezení= výmladkové hospodaření ) seříznutím na cca 40-60cm = pařezinové hospodaření pro získání dřeva což zároveň vytváří biotop s odumírajícím dřevem pro brouky. (více viz dole Následná údržba )

Střih po výsadbě je nutný u habru a javoru babyky, aby došlo k vytvoření keřové formy!

• Vždy odstraňte poškozené výhony a ulomené kořeny.
• Mulčovat nebo sekat trávu ???
  Než keře dosáhnou dostatečné velikosti aby zabránili růstu trávy pod sebou, je dobré jim pomoci zamulčováním jejich nejbližšího okolí. Mulčovat lze veškerým bio - materiálem ( vytváříme vlastně minikompost in situ :), kůra rozhodně není nejlepší ani nejlevnější řešení. Pokud budete osazovat veliké plochy doporučujeme zamulčovat pokosenou trávou nebo slámou - to opravdu nic neproroste.
  TIP: Posekaná tráva z chráněných oblastí se často odváží na skládku tak pokud máte nějakou chráněnou louku poblíž ještě budou rádi že si něco odvezete. Spousta luk se seče jen proto že se to sluší a tráva zůstane ležet. Stačí se zeptat.
  Komplikací je zejména ztížené sekání trávy mezi keři. Pro úzkostlivě čistotné zahrádkáře je proto nejvhodnější textilie. V tomto případě prostor určený k osázení zbavte porostu např. zryjte, napněte mulčovací textilii v jednom kusu  ( ještě nejlépe podložte nepotištěnými kartony), přichyťte textilii k zemi kolíky nebo kameny, vyřízněte do textilie kříž pro výsadbovou jámu. Pokud máte k dispozici dostatečné množství mulčovacího materiálu ( slámy, štěpky ) nemusíte textilii používat.
  
  
• Výsadbová jáma
  Podle velikosti kořenů, zpravidla postačuje jedno řádné rýpnutí rýčem cca 30x 30x 30 cm, tak aby kořeny byly v prokypřené půdě.
  
  
• vložte keř, rozprostřete kořeny. Podržte sazenici vzpřímeně tak aby krček ( místo nad kořeny kde začíná kmínek, bývá zřetelné kam dosahovala zemina ) byl ve stejné úrovni jako okolí a přihrňte hlínu. Snažte se, aby se ke kořenům dostala jemná hlína bez velikých hroud a navrch dejte tenkou vrstvu kompostu.
  
  
• vydatně zalijte. Přišlapávat půdu okolo keře doporučujeme velmi zlehka nebo vůbec aby nedošlo k poškození kořenů, zemina se dostane ke kořenům dostatečně díky důkladnému zalití. Je důležité si uvědomit, že kořeny keřů jsou velmi blízko povrchu a populární udusávání hlíny je možné jen u stromů kde kořeny jsou hluboko. 
  
  
• zakryjte místo výsadby ( celou textilii) přírodním materiálem,  doporučujeme na drobno nasekanou slámu, štěpku, kompost, listí.
  
  
• Teď jste dostali spoustu informací, ale v podstatě stačí keře jen dát do země a předat jim pozitivní myšlenky :)
  
  
  
  • Následná údržba

• První rok je dobré keře občas při vedrech a suchu zalít. Stačí jednou za čas a vydatně, chceme aby si vytvořily hluboké kořeny a ne aby čekaly na nás s kropáčem pokaždé, když vysvitne sluníčko:). I pokud je suchá zima je dobré nové sazenice zalít.
  
  
• Hnojte listím! jako příroda :)
  Na podzim nahrabejte listí pod keře. Listí zafunguje jako přírodní hnojení a ochrana půdy před povětrnostními vlivy. Půdní organismy, které listí rozloží, budou přirozeným způsobem keři dodávat živiny. Můžete si vzít listí od bláznů kteří listí pálí čí odváží a udělat velikou vrstvu. Na jaře uvidíte kolik žížaly a spol. již spotřebovaly. U mě na zahradě vždy zbude pouze několik lístečků:)
  
  
• Průběžně odstraňujte poškozené nebo překážející výhony, zlaté pravidlo je co překáží zahradníkovi musí pryč.
• V požadované výše keře udržujeme prořezáním starých výhonů u země, méně bujné druhy zastřižením výhonů o 1/4.
  Nebo lze seřezat celý keř najednou takzvaně na hlavu cca 30-40cm od země. Efekt je v tom, že se keř zahustí odspoda. Nejvhodnější doba pro řez je začátek března, protože ptáci už tou dobou sklidili všechny plody a nebudete je také rušit při hnízdění. =zmlazování = kopicování =pařezení= výmladkové hospodaření = využijete přirozenou schopnost keřů a některých stromů obrůstat z pařezů neboli tvořit výmladky. Jde v podstatě o starý způsob lesního hospodaření, který se používal dávno před intenzivně pěstovanými lesy, jak je známe dnes. Bez motorových pil a další techniky bylo nejjednodušší řezat malé průměry dřeva v krátkých intervalech např 3-5let. Jedná se o snadný a rychlý způsob, jak získat palivové dřevo, které lze snadno manipulovat. Pro nás je nejdůležitější že takto vzniká biotop pro spousty specialistů na odumírající dřevo:)
  
  
  Údržba námi propagovaných volně rostoucích živých plotů je vhodná jen jednou za několik let, zatímco klasické stříhané ploty vyžadují péči 2-3x ročně.