Časté otázky

Co jsou to vlastně původní keře?

V podstatě jsou to druhy keřů, které by přirozeně rostly na našem území bez zásahu člověka.

Stáhněte si publikaci "Původní keře ČR a jejich využití v zahradách" pro více informací. Najdete krásné obrázky keřů i živočichů navázaných na původní keře a mnoho zajímavostí o původních keřích.

Původní keře jsou součástí našeho přírodního dědictví, měli bychom je tedy mít ve stejné vážnosti jako naše kulturní dědictví, zámky, hrady atd. 

Jaké jsou výhody původních keřů pro živé ploty oproti tújím a jiným nepůvodním dřevinám?

 

Původní druhy keřů jsou přizpůsobené naším podmínkám, jsou tedy velmi nenáročné a odolné. Najdeme mezi nimi i druhy jedlé a léčivé. Nikdy nebudou působit jako pěst na oko, protože patří do naší krajiny. Hlavní výhoda spočívá v přínosu pro biodiverzitu, který je dán společným vývojem s živočichy po tisíce let. Např. jeden z našich nejběžnějších motýlů žluťásek řešetlákový je zcela závislý na keřích řešetláku a krušině. Co se týče údržby, zpravidla stačí zahušťovací nebo zmlazovací řez jednou za mnoho let, což je s tvarovacím řezem cca který je nutný 2-5x ročně nesrovnatelné.

 

Je lepší mít živý plot z jednoho druhu nebo kombinovat více druhů?

 

Aby jste se mohli těšit pestrostí přírody, je samozřejmě čím více druhů tím lépe. Nejen, že pak doba květu nekončí s jedním druhem, ale po celý rok můžeme pozorovat rozmanitost pupenů, podzimního zbarvení, výhonů a plodů. Vrcholným zážitkem pak jsou živočichové, které keře přilákají.   

 

Jak veliké jsou rostliny a kolik místa potřebuji pro transport?

Keře jsou v průměru 60-100 cm vysoké, svázané ve svazku a kořeny zabalené v plastové folii s vlhkými novinami. Takto se větve a kořeny zapasují do sebe a  keře  tedy lze jednoduše převážet v kartonu - průměrné rozměry 80x40x30cm a větší zásilky 100x50x25cm. 

Takto sazenice balíme:

 

Není v listopadu příliš pozdě pro výsadbu??

Podzim je ideální doba pro výsadu, je chladno a sazenice jsou zatažené a připravené na zimu. 

Sazenice mohou na jaře na svém místě opravdově vystartovat ( hlavně zakořenit ), jakmile se jen trochu oteplí.  ( Jde o vyzkoušený postup, protože až do vynálezu plastových kontejnerů byla výsadba prostokořenných sazenic na podzim/ brzy z jara jedinou možností)

Dodáváme sazenice prostokořené ( bez jakéhokoliv obalu, květináče nebo hlíny). Aby rostliny netrpěly suchem, je nutné s nimi manipulovat ve stavu bez listí, jinak dochází k vypařování vody přes listy. V listopadovém termínu už keře odvedly z listů živiny a vytvořily dělící tkáň na základu listů.  V tomto stavu jsou proto všechny sazenice ( rostliny ) připraveny k  transportu nejlépe ze všech ročních období. Nutné je jen chránit kořeny, které jsou zvyklé na pohodlí v matičce zemi. 
Pokud pár by pár dnů mrzlo, nebo sněžilo stačí počkat až přijde vhodnější počasí. Dokud není půda hluboko promrzlá není žádný problém sázet, na podzim bývá zmrzlá jen na povrchu ( a i to zpravidla do poledne roztaje ).
Na několik dní do výsadby můžete keře uschovat na chladném místě, na delší dobu je potřeba kořeny zasypat hlínou ( kompostem, pískem a pod ) nejlépe na chladném stinném místě zahrady (více viz další otázka dole ). Sázet potom můžeme na konečné místo jakmile půda na chvíli roztaje nebo až na jaře. 

Při odeslání na jaře naopak výsadba chvátá, hrozí vysoké teploty, výhony nejsou po zimě tak pružné a již plně vyvynuté pupeny se mohou lehce odlomit.

Nemohu keře vysadit ihned, co mám dělat?

Karton přechovávejte v chladu a stínu, popřípadě kontrolujte aby kořeny byly v plastovém sáčku vlhké. Pokud jde o delší dobu, stačí se postarat o citlivé kořeny, které jsou zvyklé být chráněny v půdě. Mráz by jim uškodil stejně jako delší vystavení slunci. Pokud tedy ještě před výsadbou na definitivní stanoviště potřebujete prostokořenné keře dočasně založit, stačí jejich kořeny zasypat zeminou (nebo kompostem, pískem apod) nejlépe na chladném a stinném místě. Pro kořeny je takto zajištěno dostatečné vlhko a ochrana. Na dlouhou dobu uschování vložte keře do vykopané jámy např v kompostu,aby byl krček alespoň 5cm pod úrovní zeminy. Takto sazenice mohou přečkat celou zimu i déle.

Jak mám o sazenice pečovat po výsadbě?

Jen první rok je dobré sazeničky zalívat a okolí zamulčovat ( jakýmkoliv přírodním materiálem ) abychom jim usnadnili start do nového života (pokud možno ne kůrou, která způsobuje zpomalení růstu). Naše zima není pro původní keře žádné téma, není potřeba je přikrývat. Pro nejlepší vzhled je potřeba keř přibližně jedenkrát za 10 let nízce zastřihnout a on zase vyrazí a zahustí se:) = takzvaně seříznout na hlavu.  Komu se nechce do takto brutálního zásahu může keř zmlazovat postupním odřezáváním starých větví.
Takto vznikne  volně rostoucí živý plot“, který vypadá přirozeně a bohatěji kvete, protože nedochází k odstřižení většiny květů pravidelným střihem (jako je tomu u tvarovaných živých plotů). 
Pravidelná péče tedy spočívá v odstraňování poškozených nebo překážejících výhonů, které odstraňujeme blízko u země.

Kompletní informace naleznete v článku  Návod na výsadbu keřů a živého plotu 

Chci vysadit živý plot, jak mám postupovat?

to chce trochu popřemýšlet :), kompletní informace naleznete v článku  Návod na výsadbu keřů a živého plotu 

 

Potřebuji co nejrychleji vytvořit bariéru od cesty, silnice, souseda co doporučujete??

verze 1: nechci stříhat jako otrok
větší keře 2m a více ( možné sázet i nahusto po cca 60cm, po 2-3 sazenicích od druhu) např balíček Pestrý živý plot. Další řadu můžete vytvořit z menších keřů, například zimolezy kamčatský, vonný i obecný rostou velmi hustě, ale samozřejmě lze využít spousty druhů. Před keře ještě můžete vysadit velké trvalky = oman, sadec.

verze 2: stříhání mě k smrti baví 

ptačí zob k plotu po 40cm ( nutno pravidelně tvarovat , ochuzujete se o struktury , květy, plody) a před ně řadu něčeho pestrého - určitě nezapomeňte na motýly např. komule davidovu a střídavolistou a velké trvalky sadec či oman.

verze 3 

voňavé popínavé lonicery na plot, jsou velmi rychlé v růstu - za 2 roky je plot zarostlý + např. odrůda Halls prolific si udržuje zelené listy i přes zimu ( později se rozlézá všude po okolí tak je dobré jí mít možnost ohraničit její prostor sekačkou. 

 

Jak veliká má být jáma pro vysazení?

dle velikosti kořenů, zpravidla plně postačuje rýpnutí rýče cca 30x 30x 30 cm, tak aby kořeny byly v prokypřené půdě.  Pokud potřebujete vylepšit půdu, přidejte kompost nebo jakýkoliv rostlinný materiál a mulčujte vším co vám přijde pod ruku.  Vřele doporučujeme rýče Fiskars které také používáme, které práci výrazně usnadní (Typ 131410 a podobně, nejlevnější typ je moc tenký )

Kompletní informace naleznete v článku  Návod na výsadbu keřů a živého plotu 

Kolik mám nechat při výsadbě odstup mezi keři?

Obecné pravidlo pro rozestup je pokud chceme hustou výsadbu: 1-1,5m, pokud chceme nechat keře vyniknout: 2-3m. V přírodě je to někdy nahustěné a někdy rozvolněné, často podle toho kam ptáček "upustí" semínko. Rozestup je tedy velmi individuální a nelze říci že nějaký rozestup je chybně. V přírodních zahradách nechceme, aby spon působil jako podle pravítka, proto vzdálenost vždy trošku pozměňte. 

Čím víc místa keř má, tím lépe může rozvinout svůj typický vzhled, většina keřů dorůstá v plné velikosti šířky alespoň 1,5 až 2m, můžete tedy sázet i po 2 m pokud máte hodně prostoru. Keře vytváří strukturu zahrady, takže prvně doporučujeme řádně promyslet rozvržení výsadby. Cílem je aby jste nevytvořili jen lem okolo zahrady, ale využili příležitost k vytvoření romantických zákoutí, rozdělení částí zahrady a hlavně vytvoření romantiky :).  Vznikne tak přirozeně působící a pestré, volně rostoucí houští, které se hodí do naší krajiny. 

Pro živé ploty (zejména tvarované a jednodruhové) kde je priorita neprůhlednost standartně doporučujeme odstup 75cm-1m, tak se prostor mezi keři relativně rychle zaplní ( 3-4roky ). 

 

Jestliže chcete co nejvíce zabránit průhledům doporučuje se vysazovat hustěji např po 50cm a do dvou řad = takzvaného trojsponu. Tím bude živý plot působit hustě a přirozeně.

 

Pokuste se nevytvářet přímky a neměřit přesně na centimetry, to působí velmi nepřirozeně více v návodu na výsadbu - úryvek dole:

Rozvržení výsadby

 

• keře vytváří strukturu zahrady, takže prvně doporučujeme žádně promyslet rozvržení výsadby. Cílem je aby jste nevytvořili jen lem okolo zahrady, ale využili příležitost k vytvoření romantických zákoutí, rozdělení částí zahrady a hlavně vytvoření romantiky :). 
• rozmístění výsadby v přírodě je dílem náhody, jako když letí pták a upustí semínko ze zadní části :) 
• čas pro trochu kreativity :) jak by to mohlo vypadat kdybych to dělal podle sebe? kolik místa chci nechat zarůst keři a kolik chci sekat trávu? kde by mohla vzniknout romantika, zákoutí s lavičkou? kde nechám průhled? kde chci zabránit pohledu např. na kompost nebo popelnici? 
• Rozhodněte se zda budete vysazovat v jedné řadě nebo ve dvou řadách, ve skupinkách nebo kde vytvoříte z keřů zákoutí, které poskytne kouzlo tajemného. 
• Dvě řady dají živému plotu plastickou strukturu a bude působit velmi hustě a přirozeně.  Výsadbu ve dvou řadách dle plánku B ) tzv. do trojsponu ( rovnostranného trojúhelníku ) zvolte vždy pokud chcete rychleji zabránit průhledům. Spotřebujete tak více místa, ale každý metr čtvereční kde nebudete v budoucnu muset sekat trávu se počítá:)

Rozestupy

• Rozestupy určete podle dostupného prostoru a jak rychle a důkladně chcete zabránit průhledům. Jedná se vždy o kompromis, kdy jedna výhoda znamená jinde nevýhodu. Neexistuje tedy jediná správná odpověď, naopak každý rozestup je správně:). Vpřírodě a přírodních zahradách není nic podle pravítka, zkuste tedy nedělat trozestupy vždy stejné = je to přirozenější. Vzhledem k tomu že většina našich keřů dorůstá v dospělosti šířky alespoň 1,5-2 m doporučujeme obecně rozestup 1m. Výhodou je že pokud nějaký keř uschne, bude mezera relativně brzy zaplněna, relativně brzy získáte oddělující strukturu. Nevýhoda je že jednotlivé druhy tolik nevyniknou, vhodné je tak sázet vždy více kusů od druhu. Druhy větší (nebo kterým se bude na místě dařit) přerostou ty méně šťastné kterým zbyde úloha podrostu - jako v přírodě. Nebo samozřejmě můžete až se keře rozrostou zasáhnout a překážející keře přesadit, příliš velké stříhat či zmlazovat = nemá smysl rostliny plánovat na centimetry, oni si stejně porostou jak jim podmínky a vaše karma umožní.  Ale kdo má hodně místa může sázet i po 1,5m i více, naopak kdo chce zabránit větrům nechť sází po 50cm. Čím víc místa keř má, tím lépe může rozvinout svůj typický vzhled. Vznikne tak přirozeně působící a volně rostoucí živý plot s pestrou strukturou, který se hodí do naší krajiny a nepůsobí jako Berlínská zeď. 

Mám na podzim odstraňovat napadané listí?

Ne, nejlépe nahrabejte listí pod keř. Listí zafunguje jako přírodní hnojení a ochrana půdy před povětrnostními vlivy. Půdní organismy, které listí rozloží, budou přirozeným způsobem keři dodávat živiny.

 

Jak veliké jsou keře v dospělosti?

V převážně požadované výše 2-3 metry keře udržujeme prořezáním starých výhonů u země, což je zpravidla nutné jednou za 3-5 let. Většina námi nabízených původních druhů dorůstá v plné velikosti mezi 2-4 metry, ale jsou obrovské rozdíly mezi jednotlivými stanovišti, které jsou dané konkrétními podmínkami ( půdou, vlhkostí, světelnými a větrnými podmínkami ). Kdyby náhodou byl nějaký keř pro Vaše potřeby příliš veliký tak stačí staré dlouhé výhony odřezávat u země, nebo seřezat celý keř takzvaně na hlavu. Obě metody mají hlavní efekt v tom že se keř zahustí odspoda. Údržba námi propagovaných volně rostoucích živých plotů je potřebná jen jednou za několik let, zatímco klasické stříhané ploty vyžadují péči 2-5x ročně.

Jsou plody původních keřů jedovaté?

Mnoho původních keřů jako například bez černý, krušina, řešetlák, ptačí zob a brslen mají jedovaté plody, to však nutně neznamená, že jsou nebezpečné - vždy záleží na množství. Že keř obsahuje jedovatou látku neznamená automaticky, že to může ohrozit člověka. Například plody řešetláku počistivého se tradičně používali jako projímadlo v léčitelství - od toho název že pročistí :). Plody bezu černého jsou běžně používány dodnes na sirupy pro podporu imunity a likéry.  

Zkonzumované množství by u většiny „papírově jedovatých plodů“ muselo jít ke stovkám plodů, aby došlo k otravě člověka. Např. naše 2letá dcera snědla odhadem 20-40 plodů "jedovatého" ptačího zobu - zcela bez následků. Slyšel jsem o studentech, kteří testovali jedovaté !extrémně! semena tisu ( museli je nadrtit, aby neprošli trávením bez reakce) - vše zcela bez následků.

Jako opravdu nebezpečná = vysoce jedovatá jsou uváděna semena tisu červeného ( míšek - červený obal je naopak jedlý a sladký ) a lýkovec a pravděpodobně brslen ( semena ale rychle spotřebují ptáci). S těmito druhy bych si opravdu nezahrával.

Je nutné mít na mysli, že nejen plody, ale i jiné části rostlin mohou být jedovaté. Právě těchto látek pak využívalo přírodní léčitelství. 
Zajímavý případ je běžně využívaný černý bez, celá rostlina i s plody je mírně jedovatá! Jed se však při zpracování vytrácí. Naproti tomu plody dřišťálu jsou jedlé, ale mírně jedovatý je zbytek rostliny. Posuzování jedovatosti rostlin není exaktní věda. Přestože většině lidí několik bobulí neublíží, každý jednotlivec může reagovat jinak a tak je vždy na místě opatrnost.

V čem jsou vaše sazenice jiné než u ostatních prodejců?

 

Chceme se zásadně odlišovat výběrem druhů, které mají co největší přínos přírodě, zejména původními druhy keřů a důrazem na generativní původ sazenic ( ze semen ). Propagujeme volně rostoucí (netvarované) mnohodruhové živé ploty které mají velmi pozitivní vliv na biodiverzitu.

 

-  Podporujeme původní druhy keřů ČR, které mají význam pro různorodost přírody v našem okolí = biodiverzitu. Rozhodně nezavrhujeme nepůvodní druhy, ale jde nám o větší vyváženost.

- pěstujeme pouze osvědčené druhy, které nám dávají smysl - pro přírodu, voní nebo jsou jedlé

- Naprostá většina prodávaných sazenic na trhu je totiž rozmnožena vegetativním způsobem, to znamená že jeden identický jedinec je rozšiřován řízkováním „donekonečna“. Tím zcela zaniká genetická rozmanitost, ale komerčně je vegetativní rozmnožování výhodnější. Naproti tomu generativní způsob je přírodním principem a pokračováním přirozeného vývoje. Sběr kvalitních semen a nejistá klíčivost je hlavní důvod, proč je generativní způsob rozmnožování obtížnější.